|
|
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy
Zetová, Eva-Marie ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Waldaufová, Eva (oponent)
Plodnost žen ve věku 35 a více let ve vybraných zemích Evropy ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou odkladu plodnosti v Evropě. Zaměřuje na plodnost žen ve věku 35 a více let v Česku, Nizozemsku, Španělsku a Norsku v období 2010-2020. Popisuje odklad plodnosti v historickém kontextu, ovlivňující faktory, rizika spojená s plodností žen ve věku 35+, bezdětnost a diferenciaci plodnosti dle věku. K analýze je použitá metoda demografické analýzy plodnosti z transverzálního pohledu. Práce zkoumá trendy plodnosti žen ve věku 35 a více let a současné podobnosti a odlišnosti plodnosti starších žen ve sledovaných zemích. Analýza dat ukázala, že ve všech sledovaných zemích a letech podíl intenzity plodnosti žen ve věku 35 a více let na celkové úhrnné plodnost roste. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, pozdní mateřství, demografická analýza Počet znaků (bez mezer): 79560
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
|
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky)
Vobořilová, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky) Abstrakt Diplomová práce se tematicky vztahuje k problematice pozdního mateřství z demografického pohledu v České a Slovenské republice od dvacátých let dvacátého století po současnost. Práce popisuje změny, které během studovaných let proběhly v plodnosti žen starších 35 let, pomocí vybraných demografických ukazatelů. Dále se práce zaměřuje na analýzu vlivu vybraných demografických faktorů pomocí metody binární logistické regrese. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků analýz stanoveny tři typy pozdního mateřství. Klíčová slova: pozdní mateřství, plodnost, Česká republika, Slovenská republika, logistická regrese
|
|
|
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost
Šimečková, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Hašková, Hana (oponent)
Matkou v pozdním věku: proměny pozdního mateřství od vzniku Československa po současnost Abstrakt Disertační práce poskytuje makrostrukturální pohled na vývoj pozdního mateřství, v práci definovaném jako mateřství žen starších 35 let, na území dnešní České republiky v letech 1920-2015. Studie zkoumá otázku, do jaké míry konverguje reflexe pozdního mateřství ve vybraných obecných a odborných periodikách s poznatky plynoucími z analýzy demografických dat. Za tímto účelem je použit metodologicky smíšený výzkum, jenž umožňuje propojení závěrů z kvantitativní analýzy demografických dat (demografická analýza a binární logistická regrese) a kvalitativní a kvantitativní analýzy médií (diskursivní a obsahová analýza). Jak studie dokládá, vývoj pozdního mateřství v českých zemích variuje na celé škále možných mediálních percepcí, úrovní i intenzit plodnosti. Práce ukazuje na silnou provazbu mezi mediální percepcí pozdního mateřství a závěry vyplývajícími z demografických analýz, které jsou po většinu sledovaných let shodné. Studie přestavuje s jistou simplifikací pět obrazů pozdního mateřství. První obraz "zkušená matka" (1920-37) představuje pozdní matku jako ženu vdanou s vyšším počtem dětí, s bohatými zkušenosti ve vedení domácnosti a výchově dítěte. U druhého obrazu "zasloužilé matky" (období 1960-62) je vyjma...
|
|
| |
|
|
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky)
Vobořilová, Michaela ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Pozdní mateřství z demografického pohledu (na příkladu České a Slovenské republiky) Abstrakt Diplomová práce se tematicky vztahuje k problematice pozdního mateřství z demografického pohledu v České a Slovenské republice od dvacátých let dvacátého století po současnost. Práce popisuje změny, které během studovaných let proběhly v plodnosti žen starších 35 let, pomocí vybraných demografických ukazatelů. Dále se práce zaměřuje na analýzu vlivu vybraných demografických faktorů pomocí metody binární logistické regrese. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků analýz stanoveny tři typy pozdního mateřství. Klíčová slova: pozdní mateřství, plodnost, Česká republika, Slovenská republika, logistická regrese
|
host ::
RSS.